Technické parametry
V předchozích dvou dílech jsme si řekli něco o základních charakteristikách notebooků a mezi jakými notebooky je možné vybírat. V našem seriálu o výběru notebooku se postupně dostáváme od obecných informací k určitým informacím, které by měli každému uživateli stačit k výběru toho správného notebooku pro svou práci či zábavu. Nyní se dostáváme do stádia, kdy bychom si měli popsat jednotlivé komponenty notebooků.
Parametry notebooků jsou při výběru velmi důležité. Díky nim se dosahuje požadovaných vlastností. Záleží čistě na uživateli, co od notebooku očekává. Základní druhy komponent jsme již zmínili v prvním článku z naší série, pro připomenutí to ale je grafická karta, operační paměť RAM, typ úložiště, verze operačního systému a typ procesoru, pro který si necháme další, v pořadí čtvrtý díl. Nyní si obecně popíšeme jednotlivé komponenty.
Grafická karta (GPU – graphic processing unit)
Grafická karta je ve všech počítačích a noteboocích využívána ke správnému zobrazování základní obrazovky nebo dokáže zrychlit dekódování videa, které následně poběží plynuleji a s lepším obrazem.
Vybírat lze ze dvou variant grafických karet – integrované nebo dedikované. Integrované čipy jsou součástí procesoru a v současné době jsou natolik výkonné, že pokryjí velké množství potřeb běžného uživatele včetně starších počítačových her. Dedikované grafické karty mají pak svůj vlastní čip, vlastní paměť a proto dosahují daleko lepších výkonů.
Jakou tedy zvolit? Méně výkonné notebooky určené na běžnou kancelářskou práci nebo prohlížení internetu obsahují pouze integrované grafické karty, výkonnější notebooky a stolní počítače pak mají grafické karty obě dvě. Grafické karty se liší nejen ve výkonu, ale i odběru elektrické energie, v našem případě energie z baterie. Integrované grafické karty mají nižší výkon, ale i nižší spotřebu, u dedikovaných, chcete-li samostatných, grafických karet je tomu naopak. Ty mají sice vysoký výkon, ale odeberou větší množství energie z baterie notebooku. V dnešní době si notebooky s dvěma kartami (integrovanou a dedikovanou) dokáží snadno poradit – přepínají si karty mezi sebou podle potřeby výkonu a tím šetří baterii.
Operační paměť (RAM)
Operační paměť je nedílnou součástí veškerých notebooků. Při výběru notebooku je důležité dbát na kompatibilitu se základní deskou. V tomto případě pak musíme pozorovat údaje o typu, frekvenci a celkové velikosti operační paměti. Správný výběr operační paměti potom váš notebook výrazně zrychlí.
Nejrozšířenějším typem operační paměti jsou DDR2 a DDR3, kdy je DDR3 paměť novější a výkonnější. Typ DDR3 nabízí vyšší frekvence s nižší spotřebou energie. Mezi další typy pamětí patří paměti DDR4, které jsou ovšem poměrně drahé, pro běžného uživatele tak plně dostačuje typ paměti DDR3. Vyšší životnost paměti se dosahuje pasivním chlazením, které efektivně odvádí teplo.
Mezi další důležitý parametr operační paměti je pak frekvence (kmitočet), u které obecně platí, že čím vyšší frekvence, tím rychlejší paměť. U generace DDR2 se nejběžnější frekvence operačních pamětí pohybuje kolem 667 a 800 MHz, u DDR3 je to pak 1 066, 1 333 nebo 1 600 MHz. U pamětí DDR4 frekvence dosahují až 4 266 MHZ, cena a kompatibilita do aktuálních modelů notebooků ale značně omezují její použití.
Za minimum operační paměti považujeme 2 GB RAM, tato velikost paměti dostačuje na prohlížení internetu, díky náročnosti aktuálních operačních systémů doporučujeme zvolit raději operační paměti o minimální velikosti 4 GB. Pro hraní graficky náročných her a programů se doporučují větší kapacity, mezi poměrně běžné kapacity dnes patří 8 GB nebo 16 GB. U té nejvyšší hodnoty si ale připlatíte.
Úložiště
Hlavním úkolem pevného disku je trvalé nebo dočasné uchování dat a to v jakémkoli množství (samozřejmě dle kapacity disku). Mezi data musíme kromě fotek, filmů, hudby a programů počítat i operační systém, který část disku zabere stejným způsobem, jako již zmíněné filmy. Velikost harddisku (HDD) se pohybuje nejčastěji v rozpětí 320 GB – 1 TB, u dražších modelů se tato hodnota dostane na hranici 2 TB. Pro běžného uživatele, který si na disku nebude uchovávat rodinnou fotogalerii za 10 let nebo stovky filmů pak dostačuje úložiště s velikostí kolem 500 GB. Více než velikost úložiště by měla být důležitá rychlost HDD, který notebook obsahuje. Rychlost se udává v otáčkách za minutu a jsou nastavené nejčastěji na 5400 ot./min nebo 7200 ot./min. Platí zde, že čím vyšší otáčky disk má, tím rychleji se budou načítat či zapisovat data.
V poslední době se začaly nejen do ultrabooků, ale i do běžných notebooků nebo stolních počítačů, dávat takzvané SSD disky. SSD disk funguje na stejném principu, jako flashdisk, takže nepoužívá žádné mechanické části. Jediným rozdílem od flashdisku jsou jeho zápisové a čtecí rychlostí, které dosahují až 550 MB/s. Velikosti těchto disků jsou různé, nejčastěji jsou použity ve velikostech 128 GB nebo 256 GB, případně 500 GB nebo 750 GB. Disky s velikostí 500 a 750 GB jsou ovšem poměrně drahé a tak narazíte ve většině počítačů na nižší kapacity. Tyto notebooky nebo ultrabooky jsou vhodné především pro práci online nebo práci ve spolupráci s externím diskem, na kterém budou uložena všechna objemná data. SSD disky jsou oproti HDD tišší, mají podstatně nižší spotřebu, ale jsou o to dražší.
Posledním typem úložiště je typ disku SSHD, který kombinuje oba již zmíněné typy disků – HDD a SSD. Zde se setkáme s nepoměrem kapacit, SSD část obsahuje mezi 8 – 32 GB paměti, HDD disky pak nejčastěji najdeme v kapacitě 500 GB a více. Tento typ disku slouží pro urychlení ukládání, je za téměř srovnatelnou cenu jako disky HDD a o poznání rychlejší.
Výše jsme zmínili operační systém. K operačnímu systému se dostaneme v sedmém dílu ze seriálu „Jak vybrat notebook.“
