Procesor
Procesor (CPU) je základním kamenem každého počítače a je tak potřeba mu věnovat potřebnou pozornost. CPU zodpovídá za běh celého operačního systému a každé aplikace. Rychlejší procesor sice zajistí rychlejší běh programů, ale u notebooků zároveň sníží výdrž na baterii a zároveň výrazně zvýší cenu. Proto je důležité si při výběru notebooku uvědomit, k čemu bude notebook využíván a zda se využije celá jeho kapacita.
Procesory pro notebook a ultrabook
Ve druhém dílu našeho seriálu jsme se zabývali jednotlivými zástupci notebooků. V případě notebooků stačí investovat do procesoru s nízkým napětím (ULV), ten se málo zahřívá a má menší spotřebu, než procesor použitý ve stolním počítači.
U ultrabooku je to o něco složitější. U těchto zařízení je požadavek na nízkou spotřebu a malé zahřívání stejný, jako u procesoru pro notebook. U ultrabooku předpokládáme ale ještě vyšší požadavky na výkon, s tím je spojen v nemalé míře právě procesor. Zde byste se měli zaměřit ještě více na parametry, jako je velikost cache a kmitočet, který úzce souvisí s výkonem, ale snižuje výdrž baterie. Co se týče výběru značky Intel nebo AMD, není to úplně zásadní rozhodnutí. Obě značky dokáží udělat vysoce výkonné a úsporné procesory na energii, jde spíše o jednotlivé modely procesorů a především o důvěru zákazníka k dané značce. Nejčastěji rozhoduje předešlá zkušenost.
Intel vs. AMD
Již jsme zmínili dva hlavní výrobce procesorů – Intel a AMD. Procesory od Intelu jsou označovány podle vyspělosti a výkonu vzestupně, a to v pořadí Celeron, Pentium, Core i3, Core i5 a Core i7. Každá z těchto verzí má několik podskupin, kde jsou opět rozdíly ve výkonech, provozních teplotách nebo odběru energie. U AMD je pak základní řada A a vyšší řada E.
Frekvence procesoru
Frekvence udává, s jakou rychlostí se budou vykonávat jednotlivé operace. S každým impulsem se vykoná právě jedna operace. Hodnota frekvence tedy určuje, kolik konstrukcí dokáže procesor udělat za sekundu. Platí tedy, že čím vyšší frekvence, tím bude procesor rychlejší. Frekvence procesorů začínají u hranice 2 GHz, tato rychlost se hodí především na kancelářské a méně náročné práce. Pro hraní her, střih videa, nebo prostě jen požadavek vysokého výkonu, se aplikují do notebooků procesory s hodnotou frekvence kolem 3 GHz.
Výkonné notebooky umějí pracovat s frekvencí procesoru a stejně jako s přepínáním grafických karet si dokáží regulovat výkon procesoru. Pracovní frekvence může i u opravdu drahého notebooku být například 2,3 GHZ, čímž se přibližuje k těm nejlevnějším notebookům. Tento notebook si ale dokáže procesor sám upravit na frekvenci 3,1 GHz, čímž se dostává s výkonem daleko za levné počítače. Opět zde platí, že je dobré usoudit, na jakou práci bude počítač využíván. Výkonné procesory jsou dražší a mají vyšší spotřebu energie.
Cache paměť procesoru
Procesor pracuje rychleji než ostatní komponenty v notebooku. Proto má svou vlastní mezipaměť, aby nezatěžoval a nezpomaloval tak operační paměť. Paměť, kterou disponuje procesor se nazývá cache, v češtině pak mezipaměť nebo vyrovnávací paměť. Má za úkol uchovávat data, se kterými procesor zrovna pracuje. Důležitá je tak její rychlost, která zajistí rychlý přístup k předpřipraveným datům od procesoru.
Jádro procesoru
V moderních noteboocích se využívá minimálně dvoujádrových procesorů. Takové procesory se hodí pro méně náročné práce a programy, jako je psaní dokumentů, prohlížení internetu, sledování videí, ale i hraní méně náročných her. V dnešních noteboocích najdete do ceny přibližně 15 000 kourn pouze dvoujádrové procesory, jejich frekvence a další výkonnostní parametry se ale značně liší podle ceny. Dvoujádrový procesor může mít tak 2,16 GHz, ale může být schopen pracovat i na frekvencích kolem 3 GHz.
Pro náročnější uživatele je dobré volit právě výkonnější dvoujádrové procesory nebo čtyřjádrové procesory. Tyto procesory dosahují o něco vyšších výkonů, než je tomu u procesorů dvoujádrových, jsou ovšem méně zatížené a dokáži tak v určité míře šetřit baterií i při vysokém výkonu. Na trhu jsou k dostání i osmijádrové procesory, osmijádrové procesory s různým počtem vláken a můžete se dostat i k procesorům s 12 či 16 jádry. Tyto procesory samy o sobě stojí tolik, že v optimální sestavě se s cenou vyšplháte bez problémů přes 200 tisíc korun. Nutno podotknout, že v notebooku procesory s více jak čtyřmi jádry běžně nenajdeme. Není to zaviněno pouze cenou, ale také chlazením a tím, že by baterie vydržela nabitá ani ne 10 minut.
Vlákna procesoru
Kromě počtu jader jsou také důležitá vlákna v procesoru. V rámci jednoho procesoru, v podstatě i v rámci jednoho jádra, může běžet několik vláken, neboli threadů. Ty udávají, kolik mají jádra k dispozici nástrojů, díky kterým je pak procesor rychlejší.
Moderní technologie a přetaktování procesoru
Mezi moderní technologie patří například Intel Turbo Boost. To je režim, který dokáže krátkodobě zvýšit frekvenci procesoru nad jeho maximum. Tato technologie je užitečná při potřebě nárazového zvýšení výkonu práce. Hyper-Threading je pak technologií, která dokáže rozdělit jedno procesorové jádro na několik jader virtuálních.
Přetaktování zvyšuje frekvenci jader, čímž je možné dosáhnout lepších výpočetních vlastností. Zvýšení frekvence ale s sebou nese určitá negativa. Snižuje se tím životnost procesoru, protože vzniká teplo, na které není chlazení dimenzováno. Navíc u notebooku přetaktováním snižujete výdrž baterie a u všech zařízeních, kde je přetaktování možné, ztrácíte možnou záruku.